Zpěv ptáka na mořském dně

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Jelena Švarcová patřila mezi uznávané autorky ruského undergroundu, která těžila náměty z petrohradského prostředí, v němž strávila téměř celý svůj nepříliš dlouhý život. Milované město na Něvě se mihne nejdříve jako vzpominka na dětství, později jako ozvěna válečných let a v přítomnosti i jako symbol úpadku vývoje společnosti, která se mnohdy jeví "jak činžák průchodná a bezvýchodná". Autorka píše své básně vytříbeným způsobem, s jemně nařaseným rýmem, v němž se vzdáleně ozývají hlasy ruských klasiků, s jakousi naléhavou žádostí o paprsek naděje, který by vnesl světlo do temné krajiny, do poryvů smutku a tíživé melancholie. Patrně však této své nutkavé příliš nevěří, neboť v jedné z nejpůsobivějších, elegicky laděných básní s pokornou rezignací poznamenává: "Zítra se rozpadnem - v prach, ten vše zavěje. / Běda nám živým, jen v mrtých je naděje."