Žlutý déšť

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Rozsahem nevelká novela je monologem starého ovčáka, který zůstává jako poslední živá buňka v těle mrtvé vesnice. Osamělý uprostřed pozvolna chátrající osady vzpomíná na odchody i úmrtí svých blízkých a sousedů, kteří od konce války nepřestali mizet na tento i onen svět. Kapitolu za kapitolou zpřítomňuje příběhy a momenty, v nichž z vesnice ubývali obyvatelé i dílo jejich rukou. Mnohé z těchto vzpomínek jsou zakončeny pochmurným detailem, zpřesněním vzpomínané události, které působí jako mrazivá pointa a dodává lyrickému, kontemplativnímu textu nečekaně dramatický rozměr. V sugestivní atmosféře postupného zmaru pak zcela přirozeně působí zmnožující se přízraky zemřelých, před nimiž vypravěč nejprve prchá, aby je nakonec přijal jako svou poslední společnost. S nimi prožívá poslední období samoty, vzpomínek a smířeného očekávání vlastní smrti, v němž čas ztrácí tvar a žlutý déšť (nejen podzimního listí) pomalu pohřbívá stopy lidských rukou a životů. Námětem i atmosférou se Žlutý déšť blíží např. novele G.G.Márqueze Všechna špína světa, některé obrazy a symboly pak upomenou na poezii F.G.Lorcy nebo Jana Skácela.