Vděčnost

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Útlý soubor čtyř zastavení je jakousi kronikou odcházení známého neurologa a spisovatele. Otvírá ji esej Rtuť, kterou napsal u příležitosti svých 80. narozenin: vyrovnaná bilance života, v němž nachází řadu důvodů k vděčnosti a který mu dovoluje vnímat stáří jako dobu volnosti a svobody. Krátce poté se dovídá o své diagnóze zhoubného nádoru a píše stať Můj život, po vzoru stejnojmenného spisku filozofa Davida Humea, sepsaného v obdobné situaci. Reflektuje v ní nové, konkrétní vědomí konce a k bilanci přidává loučení, pohled na život s odstupem a závěrečným shrnutím. Později přibyly ještě dva texty: V prvním, "Moje periodická tabulka prvků", se vrací k zájmu o fyzikální chemii a posloupnost protonových čísel prvků používá jako jakýsi kalendář, obraz plynutí času a přibývání let. Závěrečná próza Šabat je Sacksovým skutečně posledním dílem. Teprve tady se obrací k židovským kořenům, zmiňuje svou homosexuální orientaci a připomíná i bolestnější okamžiky, jako by splácel poslední dluhy. Celek vyznívá jako upřímné, smířené rozloučení člověka, který neignoruje bolest a slabost, ale dovede se s nimi vyrovnat skrze vděčnost a čisté svědomí z dobrého života a odejít ze světa s noblesní úklonou.