Václavova rotunda svatého Víta
Vydání: vl.n. 1933 | Jazyk: čeština | Signatura: GD 943
Obsáhlé pojednání věnované románské rotundě, již nechal v místech dnešní katedrály založit údajně sv. Václav (křesťanské misie a starší kostely, zprávy písemných pramenů, archeologické nálezy a pokus o rekonstrukci, smysl a význam rotundy).

Podrobnosti tohoto vydání
Obsah
Patrně teprve třetí kamenná stavba na Hradě měla velký význam - byla zde uložena relikvie rámě v Sasku uctívaného sv. Víta (kníže Václav ji dostal darem od Jindřicha Ptáčníka), později zde byl pochován sám sv. Václav a roku 1038 zde byly Břetislavem I. uloženy z Hnězdna přenesené ostatky sv. Vojtěcha. Rotunda zprvu fungovala jako knížecí dvorský kostel, po zřízení pražského biskupství r. 973 se stala biskupským kostelem. Při archeologickém průzkumu na počátku 20. stol. se podařilo nalézt velmi sporé zbytky stavby - konkrétně šlo o fragmenty jižní a severní apsidy. Autor monografie, historik umění Josef Cibulka, rekonstruoval rotundu jako mimořádně rozměrnou budovu o průměru třináct metrů s ochozem a čtyřmi podkovovitými apsidami, přičemž podle dochovaného fragmentu na jižní apsidě navíc předpokládal, že byla rotunda už v desátém století na vnější straně členěna lisénami. Výtvarné zdroje pro rotundu sv. Víta hledal Cibulka ve velkomoravských stavbách a také v Dalmácii, konkrétně v kostele sv. Donáta v Zadaru. Předpokládal přitom, že se tato rotunda stala prototypem pro všechny ostatní české rotundy, což mu umožnilo vysvětlit specifický výskyt rotund používaných nikoli jako karnery či baptisteria, ale jako zcela plnohodnotné kostely. Cibulkova teorie byla ve své době vcelku přijata. Až dnes se ukazuje, že (přes obdivuhodný badatelský výkon, který Cibulka podal) má tato teorie značné trhliny, a že interpretace nálezů v žádném případě není tak jednoznačná. Například zmíněné členění jižní apsidy lisénami (které bylo v Čechách jinak běžně užíváno až ve 12. stol.) otvírá velmi pravděpodobnou možnost, že tato apsida patří (jakožto místo hrobu svatého Václava) až ke Spytihněvově bazilice, jež byla vystavěna v 11. stol., a původní apsidou je ve skutečnosti drobný fragment zdiva menší apsidy, který se též podařilo najít při archeologickém výzkumu. Za současného stavu poznání tak lze o podobě rotundy říci snad tolik, že patrně opravdu byla opatřena čtyřmi apsidami, ale ani to už není dnes zcela jisté (viz Šlechta, M.: Otazníky kolem svatovítské rotundy http://pleione.asu.cas.cz/~slechta/HISTORIE/sv-vit/rotunda.htm). Zdroj: Wikipedie. - Rejstřík, 101 vyobrazení (půdorysy, architektonické řezy).
Popis | |
---|---|
Čtenářská kategorie | kniha |
Čtenářská kategorie | digitalizovaný titul |
Záhlaví | CIBULKA, Josef |
Název | Václavova rotunda svatého Víta |
Podnázev | Rozšířený zvláštní otisk ze Svatováclavského sborníku |
Autor | Josef Cibulka |
Vydání | |
Měřítko | |
Místo vydání | Praha |
Země vydání | cs |
Nakladatel | vl.n. |
Rok vydání | 1933 |
Rozsah | 478 s. |
Durata | |
Vybavení | 101 obr. |
Rozměry | |
Počet stran | 478 |
Doprovodný materiál | |
Poznámka | <Elektronická verze přístupná pouze v knihovně.> |
Obsahová char. "OCH" | D5c1a1 |
Obsah OCHu | Pražský hrad. Chrám sv. Víta v Praze. |
Lístek
MARC |
---|