KnihaDigitalizovaný titul

Václavova rotunda svatého Víta

Vydání: vl.n. 1933 | Jazyk: čeština | Signatura: GD 943

Obsáhlé pojednání věnované románské rotundě, již nechal v místech dnešní katedrály založit údajně sv. Václav (křesťanské misie a starší kostely, zprávy písemných pramenů, archeologické nálezy a pokus o rekonstrukci, smysl a význam rotundy).

Více informací...


Získat Přidat na seznam
Václavova rotunda svatého Víta

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Patrně teprve třetí kamenná stavba na Hradě měla velký význam - byla zde uložena relikvie rámě v Sasku uctívaného sv. Víta (kníže Václav ji dostal darem od Jindřicha Ptáčníka), později zde byl pochován sám sv. Václav a roku 1038 zde byly Břetislavem I. uloženy z Hnězdna přenesené ostatky sv. Vojtěcha. Rotunda zprvu fungovala jako knížecí dvorský kostel, po zřízení pražského biskupství r. 973 se stala biskupským kostelem. Při archeologickém průzkumu na počátku 20. stol. se podařilo nalézt velmi sporé zbytky stavby - konkrétně šlo o fragmenty jižní a severní apsidy. Autor monografie, historik umění Josef Cibulka, rekonstruoval rotundu jako mimořádně rozměrnou budovu o průměru třináct metrů s ochozem a čtyřmi podkovovitými apsidami, přičemž podle dochovaného fragmentu na jižní apsidě navíc předpokládal, že byla rotunda už v desátém století na vnější straně členěna lisénami. Výtvarné zdroje pro rotundu sv. Víta hledal Cibulka ve velkomoravských stavbách a také v Dalmácii, konkrétně v kostele sv. Donáta v Zadaru. Předpokládal přitom, že se tato rotunda stala prototypem pro všechny ostatní české rotundy, což mu umožnilo vysvětlit specifický výskyt rotund používaných nikoli jako karnery či baptisteria, ale jako zcela plnohodnotné kostely. Cibulkova teorie byla ve své době vcelku přijata. Až dnes se ukazuje, že (přes obdivuhodný badatelský výkon, který Cibulka podal) má tato teorie značné trhliny, a že interpretace nálezů v žádném případě není tak jednoznačná. Například zmíněné členění jižní apsidy lisénami (které bylo v Čechách jinak běžně užíváno až ve 12. stol.) otvírá velmi pravděpodobnou možnost, že tato apsida patří (jakožto místo hrobu svatého Václava) až ke Spytihněvově bazilice, jež byla vystavěna v 11. stol., a původní apsidou je ve skutečnosti drobný fragment zdiva menší apsidy, který se též podařilo najít při archeologickém výzkumu. Za současného stavu poznání tak lze o podobě rotundy říci snad tolik, že patrně opravdu byla opatřena čtyřmi apsidami, ale ani to už není dnes zcela jisté (viz Šlechta, M.: Otazníky kolem svatovítské rotundy http://pleione.asu.cas.cz/~slechta/HISTORIE/sv-vit/rotunda.htm). Zdroj: Wikipedie. - Rejstřík, 101 vyobrazení (půdorysy, architektonické řezy).

Popis
Čtenářská kategoriekniha
Čtenářská kategoriedigitalizovaný titul
ZáhlavíCIBULKA, Josef
NázevVáclavova rotunda svatého Víta
PodnázevRozšířený zvláštní otisk ze Svatováclavského sborníku
AutorJosef Cibulka
Vydání
Měřítko
Místo vydáníPraha
Země vydánícs
Nakladatelvl.n.
Rok vydání1933
Rozsah478 s.
Durata
Vybavení101 obr.
Rozměry
Počet stran478
Doprovodný materiál
Poznámka<Elektronická verze přístupná pouze v knihovně.>
Obsahová char. "OCH"D5c1a1
Obsah OCHuPražský hrad. Chrám sv. Víta v Praze.

Lístek

MARC
Náhledy
Václavova rotunda svatého VítaVáclavova rotunda svatého Víta