Umírání a smrt ve středověku

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Spektrum pramenů pro toto téma je - podle autorových slov - záměrně široké. Zahrnuje archeologické nálezy, literární, liturgické a právní texty (ty zejména z oblasti útrpného práva). Doba, kterou sleduje, je vymezena od počátku středověku až do 16. století. V jednotlivých tematických celcích a kratších kapitolách autor rozebírá vztah středověkého člověka k nevyhnutelnosti smrti, křesťanské opatření umírajícího (vyznání hříchů, poslední pomazání) a rituály spojené s péčí o mrtvého až po jeho pohřeb. V souvislosti s tím popisuje i místa mrtvých - hřbitovy, pohřebiště, hroby, církevní pohřební obřady - i židovské rituály a hřbitovy. Podrobně se zabývá nejen přirozenou smrtí, ale i smrtí předčasnou, násilnou, smrtí jako nejvyšším trestem za provinění, ale i smrtí v bojích a válkách. Zvláštní kapitola se věnuje největší hrůze středověkého člověka - černé smrti, t.j. morovým epidémiím. Všímá si i rituálů zvrácených (např.flagelanství) a rozkoše z hrůzy (tance smrti). Rozebírá i vzpouru proti smrti, což ilustruje na středověké skladbě Jana ze Žatce Oráč a smrt (...smrti, buď prokletá). - Poslední kapitola se věnuje postoji současného člověka k umírání a smrti, což se děje stále častěji bez lidské blízkosti a pocitu sounáležitosti. - Doplněno jmenným rejstříkem.