Tajná cikánská kronika

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Zvolená kompozice sbírky autorovi umožnila, aby ji zakončil básní "Megalopolis", která je jakousi niternou vzpomínkou na hudebníka Mejlu Hlavsu a zároveň i zamyšlením nad bezradností současného světa. Podobných úvah a odkazů tu lze nalézt více než dost: zdá se, že Kremlička vede neustálý rozhovor se "jsoucím časem", v němž je však nashromážděno množství nejistot, pramenících z nepříjemného poznání některých historických souvislostí. I z tohoto důvodu se autor třeba vrací k motivům atomových bomb svržených na Hirošimu, vypráví epizodu s fízlem, který v bezbřehé tuposti podává hlášení o někom, kdo "prodal v antikvariátu naučný slovník, / protože jsou v něm nepříznivé dějiny...", nebo se děsí "města hrůzně pravoúhlého, kde jsou jenom kontroloři". Proti těmto tendencím však Kremlička nachází i několik pevných bodů: patří k nim například rokenrolová hudba, láska nebo poezie.