Stopět let Vagonky Tatra Smíchov

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

František Ringhoffer založil roku 1852 továrnu na železniční vagony mezi ulicemi Plzeňskou, Kartouzskou a Kartouzskou uličkou. Výrobní program zahrnoval také parní stroje, kotle, zařízení pro pivovary, mlýny a pily. Závod se rychle rozrůstal, koncem 60. let 19. století továrna vyráběla na 3 500 vagonů ročně. Areál, vybudovaný do konce 70. let 19. století, se skládal ze dvou strojíren, kovárny, soustružny s kotelnou a strojovnou, montovny vagonů, strojírny pivovarských strojů, slévárny, kotlárny, kancelářské budovy, vrátnice, plynárny, vlečky a vily s pozdně klasicistní fasádou – rezidence Ringhofferů. Závod byl rozšířen na další pozemky v katastru Smíchova – slévárenské provozy byly přesunuty do závodu v Křížové ulici, na jejich místě vznikly montovny vagonů. V novém závodě, "Tylovce", podél dnešní ulice Stroupežnického pracovaly od roku 1870 truhlářské dílny, nýtárny a montovna vagonů. Kolonie domů pro zaměstnance vznikala od roku 1870 na Mrázovce. V roce 1880 byla vybudována vlečka ke smíchovskému nádraží. Od roku 1911 se podnik specializoval na produkci kolejových vozidel, což mělo za následek další modernizaci a výstavbu širokorozponových hal při Plzeňské ulici, jejichž strojní vybavení sloužilo až do 90. let 20. století. Po znárodnění nesla smíchovská továrna název Vagonka TATRA – Smíchov, n. p., později se stala součástí koncernu ČKD. Byla největším výrobcem tramvají na světě, vozy řady T se staly takřka výhradním tramvajovým dopravním prostředkem východního bloku. ZDROJ: https://registr.cvut.cz/o_print_karta.php?zaznam=V000024&obr=1