Statuten des ersten Prager Provincial-Consils vom 11. und 12. November 1349

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

V historickém německy psaném úvodu editor vysvětluje význam Statut nejen pro církevní organizaci, ale i pro vztah Katolické církve v Království Českém vůči Židům (s. 10, 68-71), rozebírá prameny slouživší jako předloha pro Statuta (zvláště Statuta mohučské arcidiecéze, pod niž české země do r. 1344 patřily; s. 9-14) a popisuje všech 37 rukopisů, v nichž se text Statut zachoval (s. 18-32). Vlastní edice latinského textu Statut stojí na pomezí mezi právem církevním a civilním. V úvodu Statuta vymezují pravomoci všech hosnostářů církevní hierarchie od arcibiskupa po hradního kaplana, přikazují, jak nakládat s odkazy v poslední vůli ve prospěch Církve (s. 52 násl.), pojednávají o manželství (s. 64-67), o katolické liturgice (od sloužení mší sv. po vzhled a vybavení kostela; s. 57-62) a o vztahu arcidiecéze vůči mnišským čádům Dominikánů a Minoritů (s. 77-78). Za Statuty je otištěn spis "Summula" Tomáše z Hybernie z r. 1316 o třech základních bodech křesťanské víry, jakýsi dobový katechismus, o nějž se Statuta ve věroučné části opírají.