Kniha

Smutný vítěz

Vydání: Pulchra 2012 | Jazyk: čeština | Signatura: B 22270

Téměř kompletní básnické dílo českého dramatika a esejisty, které vznikalo především v prvních rocích autorova amerického exilu, tedy v průběhu čtyřicátých a padesátých let minulého století.

Více informací...


Získat Přidat na seznam
Smutný vítěz

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Tématika poezie Jiřího Kárneta v mnohém souvisí s jeho nelehkým životním údělem a snad i z tohoto důvodu se v ní pojevuje skepse, nedůvěra ve věci budoucí, pocity vykořeněnosti i existenciální obavy. Tyto pocity Kárnet sděluje v sevřeném tvaru, téměř prozodickým jazykem a stylem, z něhož lze vycítit individuální a obtížně sdělitelnou zkušenost člověka, jenž je náhle přinucen zpřetrhat pouta s domovem a v důsledku politických změn přichází do nového a neznámého prostředí. I z tohoto důvodu lze v Karnetových verších zaznamenat úzkost, která pramení z palčivých vzpomínek na jeho rodnou, nyní však nesvobodnou zemi, v níž vládne strach a nevraživost. A právě tyto evokace se stávají hlavní příčinou, že Kárnetovy básně mnohdy ústí až do představ absolutního zániku a zmaru.

Popis
Čtenářská kategoriekniha
ZáhlavíKÁRNET, Jiří
NázevSmutný vítěz
AutorJiří Kárnet ; [doslov Rudolf Matys] ; [poznámku o autorovi napsal Viktor A. Debnár] ; [předmluva František Listopad]
Vydání1. vyd
Měřítko
Místo vydáníPraha
Země vydáníČesko
NakladatelPulchra
Rok vydání2012
Rozsah178 s.
Durata
Vybavení
Rozměry20 cm
Počet stran178
Doprovodný materiál
Název ediceVybrané spisy
Poznámka
ISBN978-80-87377-43-7
Cena249
Obsahová char. "OCH"B2
Obsah OCHuPoezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Název dílčí částiBásnické poznámky; Je něco španělského v našich osudech... --; Zle je mi, bože... --; Napřažené slzy --; Stín cyklisty --; Holý náš život... --; Chce se mi padnout, šeptat stonkům... --; Smutný vítěz --; Došli jsme k řece, v mlze pustý břeh... --; Biblické panoptikum --; A my přec' chtěli milovat... --; Ach ne, ne já, ne já... --; Jsme strašní, ne že žijem' hrůzu... --; Přepad mě strach, že jsem jen zimní král... --; Potkal jsem ženu, která myslím jest... --; Zavřeme všichni oči, mysleme jen ústy... --; Jak výstřel budu sám... --; Stal jsem se, sestro, bratrem smutku... --; Psát! Míti ruce na klávesách... --; Viděl's v tichém padání... --; Přihodil se mi přesný omyl... --; Snad je to jako sbírat rosu... --; Poesie ta nestárne, ty nestárneš, jsi věčná!... --; Neurovnaný jako šatník... --; Konečně jsem se tedy ukryl... --; Opravdu ze všech věcí... --; Posměšně v krbu hoří dříví... --; Tím tolikerým umíráním... --; Noc je jako květináč... --; Na hrazdě svého osudu... --; Skloněni nad studnou své staré nahoty... --; Na světě je nás možná sedm... --; Budu jíst chléb a pít jen mléko... --; A je tu ticho, je tu samo... --; Slibme si bratři, budem' sami... --; Moje samota má okousané nehty... --; Unavuješ mě, živote... --; Umí svět jako housle ztichnout... --; Žalm --; Podle Ovidia --; Poesie --; Jsme vlastně resumé... --; Kdo není příliš stár pro tuto zemi mladých?... --; Já nejsem dějiny... --; Mám dávno v úmyslu... --; Našel jsem smysl okamžiku... --; Havíř noci --; Chvíle zamyšlení --; Vím, že se lež někdy může... --; Nekonečný ornament --; Už je tu smutek... --; Ledová moře, žraloci i palmy... --; Zápas o můj vlastní život --; Ale noc se chvěla jako pahorky... --; Myslím na tebe v tichých chvílích... --; Odsoudil jsem svá ústa... --; V rozkoši dotýkání údů... --; Jen málokdo mně porozumí... --; Vše, co může říci poesie... --; Slyš tichý cinkot sklenic noci... --; Co zde dělají ti lidé... --; Až dálkami se udávíte... --; Obrazy ze srdce... --; Něco mě tísní, něco dusí... --; Unaven neúspěchy... --; Zapomenuti jak ti v Tróji... --; To léto bylo jako schodiště... --; Kreslím si někdy z dlouhé chvíle... --; Rozum měl umřít... --; Snad naše životy jak šípy v černých terčích... --; Má proto šikmou tvář... --; Nač báseň? Stačí výkřik... --; Vestavím dvory mlčení... --; Koroptve stříleli... --; Tak jako listí, které spadlo... --; Padla na mne odpolední sklíčenost... --; Znám ho, ten hlas... --; Co by psal Dante... --; Jméno tvé je krátké a zní Zmatek... --; Jak popel na to město... --; A v té zemi jsme zanechali přátele... --; Bolest je bůh... --; Bylo mi jeden čas hodně zle... --; Těžký jako váza... --; Nedobrovolně jsme odešli... --; Všem těm, kdo nemají svou vlast... --; I mušle může být tichá... --; Schován za plným pytlem mouky... --; Chtěl bych vyslovit se ze všech svých chyb... --; Žijeme těžce... --; Číhám jak zuby v hlubině svých úst... --; Chtěl bych si s tebou dopisovat... --; Nic v ničem nijak nezmění... --; Neusmívám se... --; Budu tichý jako zimní slunce... --; Mám prapodivné povolání... --; Je konec jedné odyseje... --; To, co je těžké --; Budu žít v listech mladých stromků... --; Jsme vymrskáni jako pole... --; Kdyby se měl můj život skládat... --; Jsem na okraji města... --; Když kohout smrti zakokrhá... --; Básník je myslím jenom ten... --; Čekal jsem Eliško až v tobě něco zemře... --; Je zelená zem...; O Jiřím Kárnetovi /; Křik, jenž volá šeptem /

Lístek

MARC