Slepota

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

V nejmenované zemi dojde k bleskové epidemii záhadného postižení. Lidé bez varování ztrácejí zrak a před očima se jim rozlévá jen neproniknutelná bílá mlha. Slepota se ukáže vysoce nakažlivou, a tak jsou první postižení internováni v karanténě, která se rychlým postupem epidemie mění v nelidské vězení. Jen jediná žena si uchovala zrak a stala se tak nepostradatelnou pomocnicí, ale především bezmocnou svědkyní zkázy. Sleduje nezadržitelné opadávání civilizačních slupek, úpornou snahu zachránit poslední zbytky lidskosti a sebeúcty i vznik dříve nepředstavitelných vztahů a citů. Později pomáhá s pracným znovuvytvářením životních pravidel, to když po požáru celá skupina opouští nucenou karanténu a snaží se přežít ve světě, kde zatím oslepli všichni. Důvod ženina neoslepnutí, právě tak jako časté užívání metafor o zraku a očích připomíná čtenáři, že fyzická slepota je tu především symbolem sobectví a zaslepenosti, z nichž je třeba se těžce vykoupit. Příznačné je i to, že všechny postavy jsou bezejmenné a jediný tvor, jemuž se v románu dostane jména, je pes.