Ptačí král

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Střídání významových poloh se objevuje u Tomáše Tománka od počátku jeho sbírky. Hned v úvodním trojverší slézá z hor mýtický had, jenž se rozhodne ovládnout kraj. Vzápětí "v ptačí hrudi ... spolkne srdce" a obě události se zásadně promítnou do lidských osudů a příběhů. Motiv propojení legendy s realitou dává Tománkovi možnost sledovat (či alespoň naznačit) další vývoj a utváření světa v psychologickém měřítku. Představy, jež autor navozuje, nejsou ovšem příliš lákavé ani lichotivé. "Možná je ztratit rozměr / jedinou cestou k věčnosti," říká v jedné básni s až apokalyptickou vizí, jakoby inspirovanou hirošimskou katastrofou. Tománka však znepokojují i rysy, které se stávají průvodním znakem odcizené společnosti: "Kdosi z nás vysál lidství," poznamenává a stupňuje svou alternativu v pochmurné sdělení, které v pozměněných obrazech zvolna prochází celou sbírkou a v němž se refrénovitě opakuje (byt vždy jinými, ale podobnými slovy), že "... nezbude z nás nic / než propálené stránky / prázdné lastury měst / ve vlnobití kopců."