Přiznávám, že…

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Adria Ardevol je od dětství považován za zázračného chlapce. Má neuvěřitelný talent na cizí jazyky a projevuje i nadání k houslové hře. Rodiče brzy jeho vlohy odhalí, ale místo aby je nechali rozvíjet přirozenou cestou, podrobují Adriu pedagogické šikaně, která má z jejich syna vyrobit génia. Po otcově tragické smrti se však Adria osamostatňuje, vymaní se z matčina vlivu a začně se věnovat studiu kulturních dějin, jež ho bytostně zajímají. V dospělém věku hovoří plynule deseti jazyky, přednáší na univerzitě, dosáhne ocenění i věhlasu - nenachází ale žádný trvalý vztah k ženě, což ho neobyčejně rmoutí. Jeho smutek vrcholí ve chvíli, kdy je mu oznámeno, že trpí závažnou chorobou, která má za následek totální ztrátu paměti. Pod vlivem této diagnózy začíná Adria psát své první a největší lásce Saře rozsáhlý dopis, v němž se pokouší zaznamenat jak nejdůležitější události svého života, tak i postřehy, myšlenky a názory. I proto ve svém vyprávění prochází různými časovými obdobími, středověk se střídá se současností, inkviziční metody jsou konfrontovány s nacistickými, dokonce je zde předložen i příběh vzácných houslí, které přinášejí smrt a prokletí. Román, napsaný sytým postmoderním jazykem, je vyváženou kompozicí, v níž se naléhavě ozývají témata zla či zrádných a scestných ideologií, které ženou lidstvo do záhuby.