Předkonec

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Základním motivem v tvorbě Violy Fischerové je obraz životní zkušenosti, která je v nezadržitelně ubíhajícím čase lidského bytí konfrontována na jedné straně silným milostným citem, na druhé však bolestí a zklamáním. Tento determinující prvek je v posledních pracích autorky navíc zesílen předtuchou smrti, která se pochopitelně objevuje i v této sbírce, což potvrzuje jak samotný titul, tak i úvodní čtyřverší: "Taky ti občas unikají slova / Živá ulice ubíhá do temna zeleně / Taky se v noci budíš / A leká tě předkonec?" Fischerová se tentokrát nechává nejvíce inspirovat bolestnou smrtí svého bratra, jemuž dokonce věnuje jeden ze čtyř oddílů tohoto cyklu. Definitivní odchod blízkého člověka sleduje naznačením dvou dějových rovin, které se neustále střídají: autorka se pohybuje v sérii vzpomínek, oživujících bezstarostnost dětských let, jež jsou však vzápětí překryty zážitky, v nichž je téma utrpení člověka drásavě připomenuto.