Posvátné a profánní

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Interpretace vývoje dvou modalit bytí ve světě, tedy posvátného a profánního, odhaluje skutečnost, že většina situací, jež náboženský člověk primitivních společností a archaických civilizací přijímal za své, byla již dávno překonána dějinami. Nezmizely však beze stopy, poněvadž představují nedílnou součást našich vlastních dějin... Náboženský člověk přijímá za svůj specifický způsob existence ve světě, který lze navzdory značnému množství dějinně náboženských forem vždy rozpoznat. Věří, že existuje absolutní skutečnost, posvátno, transcendující tento vedlejší svět, ale rovněž se v něm projevuje a tak jej činí skutečným. Opírá se o víru: život má posvátný původ a lidská bytost aktualizuje všechny své potenciality natolik, nakolik participuje na skutečnosti. Reaktulizací posvátných dějin napodobuje božské chování, zaujímá místo po boku bohů a udržuje se v jejich blízkosti. Nenáboženský člověk jest potomkem i dílem člověka náboženského, protože se konstituoval na základě situace, jíž přijali za svou jeho předkové. Zrodil se v opozici k vlastnímu předchůdci skrze snahu zbavit sebe sama veškeré "náboženskosti". Nemůže tudíž zrušit svoji minulost, neboť sám personifikuje její výplod. Profánní člověk nese stopy chování člověka náboženského, avšak zbavené náboženského významu...