Ozvěna rybího křiku

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

V poezii Kamila Prince je často morbidní či bizarní náboj obalen do záměrně vznosného dekadentního akordu, stoupajícímu od požitkářského sdělení k někdy až lítostivému sebezpytování. Neboť ne vždy se podaří vše podle narýsovaných erotických plánů, ne vždy lze všechno dovést do zdárného konce a vykonat podle svých představ. Po náznaku kajícností však vždy přijde bujaré oslovení životem, který v básníkově suverénní interpretaci neochvějně kráčí dál v kročejích důsledně stylizovaného rýmu, jenž je formálně nejdůležitějším stavebním kamenem tohoto nepochybně citově sugestivního, mnohdy až hororově laděného vyznání: „Píšu ódy zla a zrady, / nejsem žádným Hálkem. / Dejme hlavy dohromady / pod katovým špalkem..."