Otec seče trávu

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Otec je ve verších Dagmar Urbánkové nepřehlédnou postavou od prvních řádků. Vyrůstá v každé strofě, je přítomný, i když již neexistuje a pro autorku samotnou se stáva nezpochybnitelnou, až legendární bytostí, která se bude neustále objevovat v obrazech paměti. Vzpomínky na otce se vynořují při hovorech se sousedy, při vzpomínkách na jeho nečekanou a náhlou smrt, při přípravě smutečního obřadu. Tady všude si básnířka uvědomuje, že otec byl v očích svých blízkých a známých obyčejným, přesto však výjimečným člověkem, jehož definitivní odchod nemůže zvrátit ani přání, které koluje v myslích účastníků pohřební slavnosti: "Lidi tě chtějí zpátky."