Osudy jednoho židovského sirotčince

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Autorka se v česko-anglickém textu podrobně věnuje vzniku (r. 1898), provozu a kulturním aktivitám zprvu chlapeckého sirotčince, s nímž byl r. 1940 sloučen dívčí židovský ústav v Lublaňské ulici. Připomíná nejvýznamnější osobnosti, které v sirotčinci žily (herec Zdeněk Ornest, autor opery Brundibár Hans Krása, básník Hanuš Hachenburg) a cituje i z řady deníků a vzpomínek dalších obyvatel ústavu. Líčí příběhy vztahující se k transportům dětí do Terezína i jejich životu v ghettu, který ilustruje ukázkami terezínských kreseb, z nichž přes 200 patří dětem deportovaným z pražského sirotčince. Stručně se zmiňuje i o poválečných letech, kdy se ze sirotčince stal azylový dům pro ty, kteří přežili šoa, zánik domova v r. 1951 a další osudy budovy ve 2. polovině 20. století až do r. 1997, kdy zde začaly působit Lauderovy školy. - Prameny a literatura, jmenný rejstřík.