Odrostlá blízkost

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Výyzrálé a nepatetické verše podávají svědectví o autorčině postoji k vlastnímu životu, jehož tvrdá realita s nemalým počtem hořkých okamžiků se promítla do její tvorby. Viola Fischerová s neobvyklou básnickou úsečností, ale i se silnou sugescí přibližuje chvíle, kdy do její "odrostlé blízkosti" vstupuje drsnost lidské existence, a to i v podobě smrti a zániku. Svět, který autorka představuje, je sice už vzdálen domovské krajině i dětským iluzím, přesto je však s těmito pojmy neustále propojený. Ve fragmentárních útržcích převládá ovšem kontrast mezi bytím a nebytím, protipól, který rezonuje v duši člověka a podílí se na vytváření jeho charakteru.