Noční Prahou

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Autorovi šlo o zachování povědomosti o pražském nočním životě budoucím pokolením. Proto zarámoval popisy nočních podniků do jednoduchého, leč napínavého děje. Chudí manželé zdědí po tetě velké peníze a začnou, každý zvlášť, pouť po nočních lokálech i divadlech. Pražští ševci se scházeli v hospodě U Plavců (dům U tří přstrosů, čp. 76/III; s. 87-116), fiakristé, kteří rozváželi jako "ciceroni" cizince po lokálech, měli "kancelář" U Primasů (čp. 625/II; s. 146-162), pražští Němci se bavili v Německém kasinu (Slovanský dům, čp.856/II; s. 225-231), U černého koně (čp. 860/II; 231-253), v Grandhotelu (čp. 1663/II; s. 182-186). Do zmíněných podniků chodili i buršáci (na s. 232 autor podává seznam jejich povolených spolků v r. 1925), Pražští Židé (občas i spolu s Němci) chodili do šantánu Ofeus ve Dvorním pivovaru ve Štěpánské ul. (s. 144-145) a do divadla Varieté (čp.283/Karlín; s. 210-216). Kavárna Slavia naproti Národnímu divadlu sloužila jako "burza herců" (s. 359-364), v Konviktu se odehrávaly zápasy řecko-římské (s. 364-366), v Měšťanské besedě se občas scházeli doboví vegetariáni, stoupenci metod Kneipa (čp.1477/II; s. 204-207). Stanovy pijácké společnosti "Kosové" na s. 439-441, podobná společnost "Séhund" popsána na s. 444. Na s. 368 sepsány hospody, do nichž chodili čeští spisovatelé. Jakub Arbes chodil snad do všech hospod budoucí Velké Prahy (jejich přehled na s. 369-371), Viktor Ponrepo jako kouzelník i jako vlastnk kinematografu "čaroval" v Café Orient (čp.1001/II; s. 359-364). - Kromě vlastních podniků autor též dokumentuje mluvu Čechů, vídenštinu pražských Němců či jidiš Židů. Zároveň kritizuje snobismus bohatých Pražanů (německá opera Lohengrin v českém Národním divadle; s. 225-227; koncert v Rudolfinu, s. 292-298).