Nevinnost je nemyslet

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Fernando Pessoa nechal během svého života vzniknout řadě fiktivních básnických osobností (tzv. heteronym), mezi nimiž zaujímá významné postavení Alberto Caeiro. Tuto postavu obdařil autor jednoduchým stylem a volným veršem, v němž byl zakomponován svět, jemuž vládl prostý a přirozený řád v přírodním koloritu. Mistr Caeiro se svým dílem a životem stal pro Pessou příležitostí, aby mohl na tomto vymyšleném tvůrci demonstrovat i rozvinout nejrůznější variace paganistické koncepce, to znamená pohanského pohledu na svět. K posílení těchto tendencí proto připojil ke Caeirově poezii i množství kritických poznámek, dále pak obdivné glosy, jimiž svého mistra zahrnovali jeho žáci (rovněž fiktivní), korespondenci i záznamy diskuzí, do nichž vstupoval i sám Fernando Pessoa. Alberta Caeira však Pessoa překvapivě "usmrtil" už v jeho šestadvaceti letech a jistě není náhodou, že v den jeho skonu nadiktoval této éterické bytosti toto čtyřverší: "Snad už je poslední den mého života. / Zdvihl jsem pravici a pozdravil slunce, / ale pozdravem jsem mu nechtěl dát sbohem, / jenom říct, jak rád ho ještě vidím, nic víc."