Nářky ženy, jejíž muž odešel do války

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Epos byl původně napsán čínskými znaky a teprve posléze převeden do lidového vietnamského jazyka. Autor se v něm pokusil vyjádřit pohnutou atmosféru doby, ve které žil. Často se totiž stával jak v městech, tak i na březích řek svědkem odchodu mužů do války, nad nímž ženy bolestně lkaly a naříkaly. Tato inspirace se u autora projevila napsáním třídílné poémy, ve které se snažil zachytit smutek a žal těchto neblahých událostí. Celá skladba je pojata jako monolog nešťastné ženy, která truchlí nad odjezdem svého manžela do boje. V první části ("Manželův odjezd") lituje hlavní postava toho, že "muži musejí obléci pancíř, rozloučit se s rodinou a odejít do vichřice války", neboť "veřejný zájem je nejvyšší" a "soukromé utrpení musí stranou". Ve druhém oddílu ("Po odjezdu manželově") se střídají představy líté řeže na bitevním poli se vzpomínkami na milovanou bytost a samotný závěr ("Naděje") vyplňují jak představy o manželově návratu, tak i přání dlouhého, už ničím nenarušeného mírového života.