Náměstí Vítězství v Praze-Dejvicích

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Pro Dejvice jako novou čtvrť zpracoval již v letech 1921–1924 arch. Antonín Engel zastavovací plán. Opíral se tehdy o u nás nové urbanistické zásady rakouského architekta Otto Wagnera (1841–1918). Teorie tzv. vídeňské moderny počítaly se souvislou blokovou zástavbou města a s přísným geometrickým řádem uliční sítě, kterou až druhotně měla oživovat vložená náměstí a další urbanistické prvky. Odborníci uvádějí, že právě Dejvice v projektovém zpracování A. Engela představují v největším měřítku a nejdůsledněji uplatnění Wagnerových zásad u nás. Engelův regulační plán je tvořen hvězdicovitou uliční sítí, sbíhající se v centrálním náměstí. To je tvořeno prostorovým celkem o kruhovém půdorysu. Jednotlivé hlavní třídy se na křižovatkách rozbíhají do přilehlých ulic a prostranství různých geometrických tvarů. Hlavní náměstí zamýšlel Engel obestavět monumentálními budovami klasického stylu. V letech 1928–1934 vznikly většinou podle Englova projektu objekty čs. armády (budova Generálního štábu ad.) i činžovní domy. Původní Engelovy záměry však nebyly zcela realizovány a jejich řešení tak přešlo hluboko do poválečné doby (komplex budov ČVUT na severozápadní straně). Neuskutečněna také zůstala monumentální brána (podle vzoru Vítězného oblouku v Paříži), která měla být architektonickým dovršením náměstí a měla je uzavřít směrem k severu. Zdroj: http://www.praha6.cz/aktuality/aktualita.php?ID=625&String=