Na krásné modré Dřevnici

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Antonín Bajaja koncipoval svůj nový opus jako román v dopisech, jež jsou adresovány jeho sestře Janě. Důraz v něm položil převážně na ono časové období, kdy se ze Zlína stává Gottwaldov a nová moc svou "údernou pěstí" začíná dopadat nejen na členy Bajajovy rodiny, ale i na její přátele. Právě tato léta vykrystalizují v prudké spory, v nichž jsou zásadně potlačeny hodnoty obyčejné lidské slušnosti a vzájemné tolerance. Bajaja popisuje tuto společenskou situaci svou vlastní dětskou zkušeností. Právě proto si na jedné straně může vybavit její krutost a absurdnost, a to ve chvílích, když je přinucen účastnít se veřejného pranýřování matky jeho nejlepšího kamaráda. Na straně druhé však sebektiticky přiznává, jak byl i on v této době natolik paralyzován nastupující propagandou, že do jisté míry podlehl hnutí pionýrských šátků i tehdejšímu oficiálnímu světovému názoru, který mu byl téměř každý den ve škole do omrzení opakován a diktován. Kromě tohoto dějového základu se Bajaja nechává v tomto díle inspirovat i slavným "Amarcordem" Federica Felliniho a v řadě asociací připomíná nejrůznější historické souvislosti.