Luida

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Pro autora se staly inpirací především dívky a mladé ženy, s nimž se setkal (i ve snech) a jimž dokonce jmenovitě dedikoval některé verše této sbírky. Höger píše své básně s náznakem lehce zastřených erotických barev, do nichž někdy vkládá i poněkud temnější výrazy až naturalistického ražení. Objevují se tu "kaluže potu a krve", "vzlykající ticho", "vymetený hroby" či definitivní poznání, že "tenhle život je mrtvej". Jakoby autor byl neustále pronásledován představami černých světel a přízraků, jako by procházel kulisami fiktivního města, jež je zároveň i děsivým snem a kde jen "smrt je prostorem života." A tak je tato autorova básnická kolekce zároveň i výpovědí, v níž zásadnim způsobem pracuje s motivy bezvýchodnosti a marnosti lidské existence.