Květy zla

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Vnitřní svět Charlese Baudelaira, který tvoří základní osu sbírky, se podobá temnému zákoutí, v němž převládají pocity smutku a zklamání. Lidská existence je pro básníka příležitostí pro zobrazení konfliktního prostoru, na němž se protínají bolestná poznání s touhou po alespoň dočasném úniku z jejich tenat. Baudelaire však tuší, že ani tato odbočení nepřinesou změnu v jeho celkovém chápání světa, kde je radost snad jen jakousi mlhavou vzpomínkou, a do popředí se nezadržitelně dostává bezvýrazná šeď a prázdnota. Jedinou možností, jak uprchnout z dosahu tohoto znechucení životem, je pak úsilí, jež se v básníkově interpretaci mění v přesvědčení, že dobro a krásu lze paradoxně vnímat pouze prostřednictvím "květů zla", jež jsou ve verších znázorněny jako prostituce, neřesti či naprostý úpadek bytí. Ani to však není řešení, neboť konečným východiskem se stává až vykoupení smrtí.