Kronika Rynečku na Starém Městě pražském

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Malé náměstí si dodnes uchovalo převážně renesanční a barokní ráz, doposud zde stojí zřejmě nejstarší pražská kašna. Obyvatelé Malého náměstí prožívali rozkvět a úpadek českých měst a často se podíleli na městské správě. V knize jsou zaznamenáni někteří významní měšťané, konšelé a purkmistři. Částečně je naznačeno národnostní a sociální rozvrstvení pražských měšťanů. V rušných událostech v husitské době byl zvolen jako nový schopný konšel stoupenec J. Želivského Jeroným Šrol. Ve velkých staroměstských domech žili většinou i nájemníci. Čtenář se seznámí s tím, jak byly měšťanské domy vybaveny, s dobovým šatníkem i šperky. Popsány jsou některé obchody a ceny, zajímavosti některých domů a jejich obyvatel. Do rozkvětu českých měst zasáhly nábožensko-politické nepokoje. Období po třicetileté válce do vlády Marie Terezie vtisklo pražskému městu zvláštní ráz, jehož zákoutí a panoramata tvoří starou Prahu dodnes. Podrobně je popsán dům U Rotta č. p.142, zdobený Alšovými freskami, v němž byla v r. 1488 vytištěna první česká Bible. Kronika Rottovy rodiny je zaznamenána v poslední kapitole. Je doplněna obrázkem Vincenta Josefa Rotta, rodokmenem jeho rodiny a dokumenty. Vzpomínky potomků popisují náročnou práci pražského obchodníka, V. J. Rott vzpomíná na své rodiče, kulturní a literární život, který organizovala jeho maminka. Architektonický vývoj domů na náměstí zachycují hlavně rytiny, barevné obrázky, fotografie, půdorysy a plánky s popisnými čísly.