Komu zvoní mobil

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Michael Třeštík rekapituluje své životní dojmy zpětným záběrem: od současnosti se pohybuje až do dětských let, kdy třeba jako "slaboučké nedochůdče" odmítl pozřít hašé v kynžvartské ozdravovně a zkazil tak ostatním malým pacientům výchovnou filmovou projekci. Jeho poznámky a mikropříběhy se týkají nejen téměř zasutých vzpomínek, ale odhalují i pocity a myšlenky, které ho napadaji při běžné každodenní činnosti. Třeštík například zaujatě komentuje svůj vztah k facebooku, do něhož píše "nesmysly a čte v něm nesmysly od ostatních," neboť se patrně oprávněně domnívá, že tato síť snese jakékoli gramatické hrubky i úplně absurdní sdělení. Vypráví však také o svých zmařených plánech a představách, které se nepodařilo realizovat. S úsměvem glosuje své pokusy ovládnout anglický jazyk převratnou učební metodou, marnou snahu odhadnout správně podnikatelské možnosti či přípravu velikášského ceremoniálu, jenž se nakonec zhatila vzhledem ke katastrofálním povodním. O všech těchto událostech se však Třeštík zmiňuje s noblesou, nadhledem a především s vírou, že takto nabyté zkušenosti, chápané s laskavou sebeironií, jsou vlastně optimistickou průpravou do časů budoucích.