Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Třicetiletý novinář zemře náhle a nečekaně při autonehodě. Poté ke svému překvapení zjišťuje, že zůstává kde byl, v podobě ducha. Není to ráj ani peklo, jen "tento onen svět", kde se mezi živými pohybuje množství různě starých duchů. Délka posmrtného "života" tu záleží na tom, kolik ducha měl dotyčný už zaživa, a tak se někdo šťastně rozplyne pár okamžiků po smrti, zatímco jiný povlává po světě, který pozoruje a komentuje celá staletí i déle. Když se náš mrtvý přesvědčí, že jeho vdova má k truchlení daleko, vydává se na bezcílnou pouť světem a setkává se s duchy nejrůznějšího ražení a jejich názory - jak asi vypadá náš svět z pohledu moudrého staříka z pravěku? Co si myslí jazykozpytec z doby národního obrození? Co říkají duchovní, poté co se vyrovnali s faktem, že to po smrti vypadá podstatně jinak, než tvrdili? A dojde i na lásku, byť se musí obejít bez těla - v nemocnici leží sympatická dívka a dobrá zpráva je, že její nemoc je neléčitelná. Stačí jen si počkat... V jedné ze svých ranějších černých grotesek těží populární finský autor humorný účinek především z obráceného pohledu na smrt a život, v němž smrt představuje šťastný začátek a příchod nového člověka, ale využívá i příležitosti komentovat svou současnost z rozmanitých pozic jednotlivých zemřelých.