Kdo je vinen

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Gercen vynikl už ve 40.letech 19. století. Již tehdy, promíchán oběma talenty - básnickým i filozofickým - zaznamenal mnoho úspěchů. Ve svých spisech O diletantismu ve vědě / O diletantizme v nauke, 1843/ a v Dopisech o studiu přírody / Pisma ob izučenii prirody, 1845-1846/ položil základy ruské filozofie, na než navazovaly všechny další revoluční generace v Rusku. Gercenova umělecká zralost, jakožto spisovatele se ale všeobecně uznává po zveřejnění jeho známého románu Kdo je vinen? /Kto vinovat?, 1847/. Domácí učitel Kruciferskij, jeho žena Luboňka /nezákonná dcera statkáře Něgrova/ a jejich přítel - šlechtický vzdělanec Beltov, tvoří nešťastný trojúhelník. Každý z nich má kus viny na svém "zpackaném" životě, ale hlavní viník je skryt za kulisami. To on zahnal tyto dobré lidi do úzkých kolejí úzce rodiného života a když zde ztroskotali, ztratil jejich život jakýkoli smysl. Kruciferskij měl předpoklady k vědecké činnosti, ale jako nešlechtic se nemohl dostat na univerzitu a k vědecké kariéře. A když se zhroutilo jeho štěstí začal pít. Ljuboňka byla vděčná Kruciferskému, že ji zachránil z domu Něgrovských, ale její nevšední duševní síly probudil teprve Beltov. Tím však zesílil její utrpení, protože jí nic jiného nezbývá, než uhasínat spolu s nešťastným Kruciferským. Nezakotven se zmítá i "padouch" Beltov. Jeho láska přináší jen bolest. Román má rozhodně hluboký filozofický podtext, který není pateticky předkládán a pchán čtenáři. Jeho skrytý smysl naznačuje už ironický název. Autor totiž ví, Kdo je vinen a chce, aby i čtenář z jeho modelu vztahu člověka a světa vyčetl skrytou pravdu. Pln nadějí na změnu emigroval G. za hranice, ale události let 1848-1849 ho hluboce zklamaly. Společenskou deziluzi dovršila rodinná katastrofa. Nevěra a krátce nato smrt ženy, matky i dítěte. " Vše se zhroutilo", napsal roku 1852, "evropská revoluce i domácí krov, svobodna světa i osobní štěstí". Velký spisovatel nepropadl zoufalství a neskončil sebevraždou především proto, že právě v této chvíli se znovu obrátil k nešťastnému Rusku.