Jeden rok v haiku

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Šrůtova antologie člení haiku podle jednotlivých ročních období do čtyř částí. Snaží se tak pomyslně přiblížit nejen atmosféru japonského roku, ale zachytit i pocity, které v průběhu dvanácti měsíců sdílejí tvůrci dnes již klasického literárního útvaru. V oblasti poezie lze haiku považovat za jedno z nejstručnějších básnických vyjádření, které je v počtu sedmnácti slabik rozloženo na půdorysu pouhého trojverší, v němž navíc existuje přesný formální tvar. Verše napsané v nezaměnitelné podobě reflektují lidské zkušenosti, mnohdy hravým způsobem odhalují pocity autora a mohou být i odrazem určité nálady spojené s časem, který právě probíhá. Tak je tomu i v Šrůtově výboru: Jaro má v sobě vůni fialek, jeho stopy se objevují na písčitém pobřeží a květy kaméliíí za svitu luny "odpadávají černou tmou." Létem zas vane svěží vítr, v krátkých nocích je cítit pronikavá vůně květin a lze pozorovat padající hvězdy. Podzim a zima pak přinášejí motivy pro nostalgické úvahy, v nichž se často prolínají prvky smutku a samoty.