Je pozdě honit bycha

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Žďárský básník Jan Antonín Nepomuk Morava (vl. jménem Vít Bohumil Homolka) se nikdy netajil s tím, že nesnáší režimy, které člověka omezují nebo mu například nařizují, jak si má uspořádat svůj život. I proto na rozhraní sedmdesátých a osmdesátých let aktivně vstoupil do undergroundové kultury, založil kapelu Atomová Mihule, která zhudebňovala jeho texty a podílel se na nejrůznějších vystoupeních v oblasti nezávislé kulturní činnosti, která se stala trnem v oku pro představitele tehdejšího režimu. Výbor z autorovy tvorby z této doby přináší tato útlá sbírka, jež s ironií, mnohdy i s černohumorným viděním a jízlivým sarkasmem více než zřetelně potvrzuje jeho nekompromisní postoje a názory, v nichž někdy pobaveně, jindy zase hořce a naštvaně reaguje na společenské události, na to, co se kolem něho děje i na konzumní požitky malého českého člověka, jež mu přes svou banálnost a prostoduchost poskytují dostatečné uspokojení (snad nejlépe jsou popsány v básni "Zájezd do Prahy").