Hukot času

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Na pohnutém osudu Dmitrije Šostakoviče využívá Julian Barnes příležitosti, aby především zobrazil stalinistické Rusko, jež reprezentuje totalitní systém se všemi jeho zvrácenostmi a brutálním způsobem omezuje dění ve společnosti a tím i v umění. Na začátku příběhu je vše prostoupeno atmosférou obav, které dokonce doženou Šostakoviče k tomu, aby trávil noci na podestě domu, kde bydlí, a očekával příchod mužů v kožených kabátech, kteří ho přijdou zaknout. Provinil se totiž tím, že se Stalinovi silně znelíbila jeho opera "Lady Macbeth Mcenského újezdu" zkomponovaná podle Leskovova námětu. Zdá se tedy, že slibná kariéra talentovaného hudebníka je náhle v koncích, ale není tomu tak... Barnes líčí Šostakoviče na jedné straně jako člověka ustrašeného, jenž se úzkostlivě vyhýbá případným komplikacím a sporům, na druhé mu ale přiznává schopnost tvořit i v krizových okamžicích, kdy se neohlíží na dobové konvence a snaží se po sobě zanechat dílo, jež je prostoupeno lidskostí a hlubokou přesvědčivostí. Tyto dva protipóly jsou pak doplněny Barnesovými dalšími úvahami, jež úzce souviseji nejen se Šotakovičovým údělem, ale mají obecnou platnost v každém životě: zabývá se tu proto citovými a morálními vztahy, ale i smyslem bytí vůbec, které je diskutováno zvláště v kontextu s otázkou smrti či konečného odchodu.