Esej o původu jazyků, kde se hovoří o melodii a o hudebním napodobování

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Jean-Jacques Rousseau se v eseji zamýšlí nad celou škálou otázek souvisejících s jazykem jako základním nástrojem lidské komunikace. Dle Rousseaua souvisí počátek jazykové komunikace s lidskými vášněmi ("prvotní hlasové projevy z lidí nevypravil hlad ani žízeň, nýbrž láska a nenávist, slitování a hněv"). Autor je rovněž přesvědčen o tom, že charakter původního jazyka byl figurativní, nikoli doslovný ("prvními vyjádřeními byly tropy"). Rousseau v textu polemizuje s názory svých současníků - o otázkách vzniku jazyka, vztahu jazyka a podnebí, zvukové stránce jazyka či vztahu jazyka k hudbě. - O významu Eseje a jeho postavení v rámci Rousseauova díla pojednává zasvěcený doslov z pera filozofa Miroslava Petříčka.