Elegie

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Mnohdy je Jaroslav Kolman Cassius nazýván epizujícím lyrikem, což v tomto souboru plně potvrzuje. Kniha přináší básně, v nichž autor v žalozpěvném duchu lká nad svým mládím, cítí hořkou luční vůni nebo v dějovém náznaku "samoten v soumraku dnů" tuší dotek smrti. Tímto dotekem a navíc i pomíjivostí je poznamenána i další poezie, odrážející se třeba v prstenu jako symbolu rodinného domu a zahrady, přecházejícího z jedné generace majitelů do druhé, nebo v podobenství o meči a přeslici: "Jak často nad propadlý plamen / nakláním líc tak jako k líci; / jsi po meči, jsi po přeslici, / popeli, který mlčíš znaven?"