Dopisy Evě

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Korespondence významného českého psychiatra, psychoanalytika a surrealistického básníka, syna prozaika Jaroslava Havlíčka, zachycuje období po dvacátém sjezdu, kdy nastává určité uvolnění, ale dochází přes pád dogmatismu k nové diferenciaci. Žádána jsou jasná stanoviska, pro nebo proti linii, kterou vytyčil právě dvacátý sjezd; postoje k němu je třeba obhajovat. Navzdory politickému útlaku to však bylo jedno z nejplodnějších období české literatury, které doznívalo až do časů normalizace. Dopisy Evě jsou zrcadlem tvůrčího hledání, propojeného s profesí odborníka, sondou do dějin české psychiatrie, ojedinělým svědectvím k dějinám českého poválečného surrealismu, také příběhem vnitřního konfliktu jedince s komunistickou stranou, který Havlíček vnímá jako konflikt F. Kafky s jeho otcem. Havlíčkovy dopisy jsou především strhující reflexí hlubokého milostného vztahu.