Beton

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Většina básní je inspirována autorovým newyorským pobytem, který v něm zanechal rozporuplný pocit. Básník si všímá především odlidštěné aglomerace, která se v jeho představách rozpíná až do apokalyptických vizí. Imprese z autorova amerického pobytu přerůstají ve všeobecnější obraz hrůzy z civilizace a z nemožnosti komunikace mezi lidmi. Město náhle působí jako "šedivá vulkanická hvězda", v níž je všechno z betonu, z materiálu, který svou neúčastností a anonymní, navíc šedivě obrovitou masou, jen podtrhuje úpadek civilizace. Z betonu jsou tu "stíny, zem, nebe, stromy, houpačky a dokonce i něha". Svět ztrácí vřelost a soudržnost, o čemž svědčí i lakonické nápisy na newyorských zdech, které básník využívá jako svébytný komentář a doplněk své poezie.