Auta vjíždějí do lodí

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Prostor a čas při jízdě autem mnohdy ztrácí své filozofické či matematické zákonitosti: člověk se tak ocitne uprostřed chvíle, jež zbystří jeho mysl, představy a vnímání. Na každé takové cestě se setkáváme s novými, nezapomenutelnými prožitky, jež přicházejí většinou nenápadně a odkazují nejen na lidské soukromí, ale i na to, co plně nechápeme, co je v nedosažitelných výškách a s čím se i přes miliardové vzdálenosti světelných let cítíme spřízněni. Je to pochopení sounáležitosti s touto planetou, domovem i vesmírem, které je zároveň i jakýmsi bolestným poznáním, v němž se střídá ztráta a znovunalezení intimity, bezradnost i motivy a zárodky konání člověka. Zároveň však toto pochopení obsahuje i pokus zachytit lidské bytí jako kapitolu o pomíjivosti, která vizionářsky hledá nové světy, ať už v podobě nedotčené přírody nebo jako vidiny k osídlování dalekých planetárních těles.