Angolský pochod smrti

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

V bývalé portugalské kolonii se po vyhlášení samostatnosti v roce 1975 rozpoutala občanská válka, v níž proti sobě bojovalo o moc Lidové hnutí za osvobození Angoly (MPLA) s Národním svazem za úplnou nezávislost Angoly (UNITA) pod vedením Jonase Savimbiho. Jeho protivládní jednotky 12. března roku 1983 přepadly městečko Alto Catumbela, kde v rámci pomoci rozvojovým zemím pracovali čeští i slovenští experti při výstavbě celulózky a papírny. Vojáci při útoku zajali osmadvacet mužů, lékařku, dvě zdravotní sestry, čtrnáct manželek a jednadvacet dětí. Byli přinuceni k vysilujícímu pochodu angolským vnitrozemím. Jeden z nich, slovenský inženýr, útrapy nepřežil. Po třech měsících, kdy pěšky ušli tisíc pět set kilometrů a na nákladních autech ujeli dalších tisíc kilometrů, dorazili na centrální základnu Jamba v jihovýchodní části země. Po složitém vyjednávání byly propuštěny ženy a děti. Zpět do vlasti se vrátilo ještě sedm nemocných mužů. Ostatní se dočkali svobody až v červnu roku 1984. Autor už jednou dramatický příběh zpracoval do podoby scénáře televizního filmu, který sám natočil pod názvem "Angolský deník lékařky" s Janou Brejchovou v hlavní roli.