Alterthümer der Prager Josefstadt, israelitischer Friedhof, Alt-Neu-Schule und andere Synagogen

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Po stručných dějinách židovského osídlení v Praze od 1. stol. př. n. l. do poloviny 19. stol. následuje popis Starého židovského hřbitova a jedenácti - dle autora - nejzajímavějších náhrobků z let 606-1770. Při dataci příchodu Židů do Čech autor cituje spis C. Iulia Caesara (jako "Flav. III., oddíl 15"; s. 2). Na rozdíl od knihy Otto Munelese Starý židovský hřbitov (sign. D 7068), který považuje za nejstarší náhrobek hrobu rabína Avigdora Karo (zemř. 1439; tento údaj po něm přebírají všechna pragensia 2. pol. 20. století) Podiebradova kniha označuje (chybně) jako nejstarší náhrobek Sáry, manželky Josefa z kmene Áronova z roku 606 n.l. (s. 23). Po popisu a dataci (uvedena i hebrejsky) každého náhrobku následuje životopis pohřbeného, pokud byl autoru znám. Jde mj. o tyto osobnosti: rabi Abigdor Karo (zemř. 1439), Mordechail Meisl (1528-1601), rabi Löw (zemř. 1609), rabi Josef Salomo del Medigo (1591-1655), rabi Šimon Spiro (1599-1679), rabi David ben Avraham Oppenheimer (1664-1736) a rabi Maier Fischel (zemř. 1770). Následují dějiny a popisy uvedených synagog a radnice. Starou školou byla nazývána nejstarší pražská synagoga, na jejímž místě byla postavena v 60. letech 19. stol. Španělská synagoga.