A jestli neumřel...a jiné povídky

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

V krátkých prózách Miloně Čepelky se odráží motiv smrti, většinou propojený s určitým tajemnem či záhadou. V úvodní povídce "Synchronicita" sledujeme například poslední pocity stárnoucího muže, v nichž si vybavuje válečné zážitky. V okamžiku svého skonu náhle slyší hučení vojenských stíhaček, zvuky bombardování a nemůže tušit, že právě v této chvíli dochází zároveň k letecké katastrofě na vzdáleném africkém kontinentu, která si vyžádá mnoho lidských životů. Čepelka pokračuje příběhem padesátiletého úspěšného lékaře, jenž slyší hlasy svých příbuzných, kteří dobrovolně tento svět opustili a vyzývají ho, aby je následoval. Na pokraji kolapsu se v dalším textu objevuje i profesor literatury, považující ženy za podřadné bytosti a galerie Čepelkových postav, pohybujících se na rozhraní mezi bytím a zánikem, se dále rozšiřuje o upovídanou tetu, která si již nic nepamatuje či o umírající matku, odhalující v dopise pro dceru pravdu o své největší, ale nenaplněné lásce. A v jedné ze závěrečných próz vstupuje na scénu dokonce samotná smrt - jako "věčná, neodvolatelná, neukojitelná, neúplatná, krutá i milosrdná, moudrá, jediná spravedlivá" bytost, jíž vždy patří poslední slovo.