Závěť

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

V nejznámější Villonově sbírce se definitivně potvrdil dnes již klasický literární termín "villonovská balada", dodnes udivující precizně zvládnutou formou a tvarem. Ve Villonových baladách ožívá na jedné straně prostředí krčem a bordelů, v nichž se básník velice často pohyboval. Na druhé straně z nich však můžeme poznat, a to zvláště v precizně zvládnutých lyrických reflexích, pocity ztroskotance a v pravém slova smyslu deklasovaného jedince, jenž od zuřivosti a cynismu zvolna přechází k melancholickým "výlevům", někdy ústícím až do kajícného doznání. Villon v sobě prostě nosil mimořádný dar pozorovat, sebezpytovat a v neposlední řadě i zachytit vlastní duševní stavy: je nepochybné, že právě tímto "autobiografickým" pojetím přispěl k tomu, aby jak jeho osobnost, tak i dílo překročily rámec své doby.