Tři lásky

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Ronsardovy verše (převážně sonety) vypovídají o neúprosném běhu času a dominuje v nich síla opravdového prožitku, jenž dostává podobu silného emocionálního vyjádření. Básníkova poezie, inspirovaná Kasandrou, Marií a Helenou, třemi opravdovými nebo jen chimérickými ženskými múzami, v sobě nese nejen touhu po plném životě, ale i náznaky romantismu a melancholická zaujetí. Kromě těchto znaků se však mihnou touto poezií i zjitřené záznamy trpkosti a hořkosti, úvahy o tom, že láska a milostný cit nepřináší vždy jen sladká poznání, ale i smutek, bolest a zármutek. "Od toho dne, co lásku znám, / cokoli z jídla ochutnám, / cokoli se mi v sklence pění, / z ničeho nemám potěšení, / a sám už nevím od těch chvil, / co bych rád jedl, co bych pil, /a tak mě živí dnem i nocí / jen žal v mé duši silou mocí."