Hlásky

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Laureát Ceny Jiřího Ortena používá i v této sbírce "zbraní", které jsou charakteristickým znakem jeho rukopisu. Langer bohatě apeluje na zjitřenou citovost, s jejíž pomocí z něho doslova tryská neúnavný tok slov, valící se jako nespoutaný, prudký horský potok, který strhává a podemílá břehy kolem sebe. Tato živelnost autora často nutí k zachycení svých nejniternějších pocitů, takže jeho básně jsou často "podbarveny" až neovladatelnou zlobou a impulzivními výbuchy. V takto pojaté kompozici autor nezadržitelně směřuje k zachycení vyhořelosti a odcizení, k naprosté absenci vztahu mezi mužem a ženou, ústící téměř až do ztráty vlastní identity. "Nebude očekávání ani touha / Nebude sen ani vášeň / Bude jen Nic / a protože Nic je Nic / nebude ani Nic." A tak se intimní reflexe náhle mění v krutý a drsný obraz, jenž jen dokládá neutěšenou i nevyrovnanou existenci lidských bytostí v dnešní společnosti.