Humoresky

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Editor Marek Vajchr zařadil do této antologie texty, které souvisejí s Placákovým uměleckým a vnitřním vývojem, odrážejí jeho názory na svět a odmítají se přizpůsobit, případně jiným způsobem korespondovat s dobou, v níž byly napsány. Normalizační desetiletí, v němž tato Placákova poezie vznikala, je pro autora sterilním a zakonzervovaným časem, v němž se nic nehýbalo, "ani větvička, ani lísteček se nepohnul". Byly to dny "prolezlé morem", v nichž se donekonečna opakovala "znamení hniloby, rozkladu a smrti / bez naděje na nový život." Básně, podepřené bezprostřední stylizací syrového volného verše, jsou svědectvím a pronikavou zprávou mladého a rozhněvaného muže, který se nikoli vlastním přičiněním ocitne "ve stojaté vodě" zglajchšaltované společnosti, kde svobodymilovné jednání odporuje zákonům a okamžitě se trestá (viz balada "Kombajn indiána"). Placák denně vnímá a pozoruje i další deformace, které rostou a rozšiřují se geometrickou řadou: nelze se proto divit, když se přiznává, že vášnivě četl Karla Maye, aby poznal "slova jako láska, přátelství, / pravda, čest", neboť během povinné školní docházky se o těchto pojmech vůbec nic nedozvěděl...