Stařec na čekané

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Miloš Hoznauer rozdělil svou knihu do několika částí, z nichž nejzávažnější je úvodní stať, nazvaná "Stáří je stav ducha?". Ve zkratce, ale i s laskavým humorem a nadhledem zde popisuje, jak on sám náhle došel až do stadia vysokého věku, jak se poněkud zadřely "jednotlivé součástky a části organismu" a ač si to nechce přiznat, musí si přece jen uvědomit, že se najednou ocitl "v určité kategorii lidí, které jsou společnosti na obtíž". Na druhou stranu ale i v tomto stavu může člověk dokázat, že svůj život nepromarnil, že je v něm skryta velká zkušenost i velkorysost. Ale hlavně, pokud je vše ideální, je vděčný za to, že mu bylo zachována plná svěžest myšlení. Autor zařadil do této publikace i několik veršů, v nichž se ke stáří vyjadřují nejdříve dva klasikové české poezie (Halas, Neruda) a poté několika básněmi i on sám. V další kapitole Miloš Hoznauer vypráví o svých rodičích, o prvních setkáních s literaturou i prvních láskách, pak následuje vzpomínka autorova bývalého studenta, stručné zhodnocení knihy Ivanem Klímou a Ludvíkem Vaculíkem a na závěr i citáty slavných mužů k danému tématu.