Vídeňské nokturno

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Anna Selina Storaceová, dcera italského kontrabasisty a Angličanky, se narodila v roce 1765 v Londýně, kde se v jedenácti letech začala učit zpívat u italského kastráta Venanzia Rauzziniho. Ve třinácti letech debutuje mimořádně talentovaná dívka na jevišti Královského divadla Covent Garden. V doprovodu rodičů se vydává do Neapole, kde její o tři roky starší bratr Stephen studuje na konzervatoři. Další zkušenosti získává na scénách divadel ve Florencii, Miláně a v Benátkách. V milánské La Scale se spřátelí s irským tenoristou Michaelem Kellym a prožívá první milostné vzplanutí i zklamání s italským barytonistou Francescem Benuccim. V roce 1783 odjíždí s oběma zpěváky do Vídně, kam je hudbymilovný císař Josef II. pozval, aby se stali členy nového italského souboru. Vynikající sopranistka si svým zjevem, zpěvem i hereckým uměním brzy získá přízeň publika a pro Wolfganga Amadea Mozarta se stane velkou inspirací. V roce 1786 zpívá Zuzanku při premiéře opery Figarova svatba a během benefičního koncertu, kdy se v únoru roku 1787 loučí s Vídní, uvede jeho koncertní árii Non temer, amato bene.