Druhý den po konci světa

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Igor Malijevský patří mezi tvůrce, kteří do svých textů často zařazují náměty, obnažující baladičnost a truchlivost životních okamžiků. Tomuto tématu zůstal věrný i v této sbírce, napsané úsečnou formou, zdůrazněnou prudkým a strohým rytmem. Navíc si Malijevský dokáže vybrat i společensky závažné události, v nichž se odráží až nezdravě fanatická reakce jistých politických představitelů na odlišné názory spoluobčanů. Znepokojivě proto reaguje například na plamenné výroky z úst patriarchy Kirilla, jimiž odsoudil a dehonestoval vystoupení dívčí kapely Pussy Riot a rovněž si všímá i proměn, s nimiž se potýká moskevská metropole, ze dne na den se měnící v pulzující, na druhé straně ale i nebezpečné moderní velkoměsto. Texty, které Malijevský do tohoto cyklu komponoval na různých zeměpisných místech, uchvacují naléhavou snahou o ponor do nevypočitatelné lidské duše, často bloudící i tápající a nejistě hledající smysl své podstaty či bytí. Ale také potemnělou atmosférou, která je patrna například z titulní básně, vyjadřující atmosféru, jež by asi nastala "druhý den po konci světa", tedy osmačtyřicet hodin po 21. prosinci 2012, kdy podle některých teorií měla planeta lidí definitivně zaniknout.