Pod tíhou měsíce

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Kromě modernizace haiku se Masaoka Šiki pokusil i o vzkříšení jestě staršího básnického směru, nazývaného wanka. Oba literární proudy obohatil autor o princip "šasei", jehož podstata spočívala v realistickém zobrazení konkrétních osobních prožitků či v zachycení každodenních událostí, jichž se stal autor přímým účastníkem nebo očitým svědkem. "Šasei" kladl důraz na pozorování, jeho zaznamenání i přenesení do obsahu i formálního tvaru. Ve své poezii Šiki tyto představy demonstroval rozvíjením motivů, jež vznikly z důkladného sledování přírody nebo z vidění světa, jenž ho obklopoval. To, co psal, musel autor nejdříve spatřit a ohmatat vlastníma očima: tato vlastnost se třeba v plné míře projevila v závěrečné fázi Šikiho tvorby, kdy zápasil s těžkými ataky tuberkulózy a ze svého lůžka, na něž byl upoután, mohl zahlédnout jen blízkou zahradu - i tento prostor mu však stačil k inspiraci. V době, kdy ještě necítil svou chorobu, dokázal také komponovat verše, v nichž se vedle úsměvu i zármutku pohybovali i různí představitelé zvířecí říše, s nimiž se setkával na svých cestách. Mezi ně patří i kukačka, podle níž si básník zvolil svůj pseudonym. Možná i proto, že o kukačce se traduje, že někdy zpívá až do chvíle, kdy jí začne krvácet hrdlo. Proto je Masaoka Šiki také označován jako "básník s krvácejícím hrdlem".