Domy v řadě

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Symbolika domu má pro Danu Malou v této sbírce zcela zásadní a nepostradatelný význam: právě půdorys tohoto prostoru se pro autorku stává místem, na němž může nejlépe zachytit problematiku mezilidských vztahů, v níž se ukrývá nejen tajemství lidské koexistence, ale na straně druhé i samota a odcizení. Důležitou roli svěřuje autorka i předmětům, které se v tomto prostředí vyskytují a jsou jeho samozřejmým doplňkem (okap, parapet, okna), v jejím pozorování jsou však tyto věci často předestřeny obraznou metaforikou, která je posouvá do citové, mnohdy vypjaté a prchlivé polohy. Poezie Dany Malé v minimalistických a ostrých, někdy na dřeň obnažených výřezech mapuje reakce, jež zanechává městská zástavba v duších lidí, kteří v ní žijí, zamýšlí se nad tím, jak se na tomto území její obyvatelé pohybují, jak na ně působí každodenní "procházení ulic" či "pach omítek". Zároveň je ale i poněkud hořkým zamyšlením nad tíží dnešního života, v němž bolavá skutečnost je mnohem hmatatelnější než mizivá naděje, neboť "možná si jenom napovídáme // že přechod naproti / rozsvěcuje znamení." Dospět k závěru, že tento signál bude příznivý, ovšem nelze.