Klinický deník

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Klinický deník nás seznamuje s experimentováním a inovacemi Ferencziho na poli psychoanalýzy. Reflektuje jeho práci s pacienty z roku 1932. V současnosti je zřejmé, že především ve své teorii traumatu, inovacích klinické metody a interpersonální psychoanalýzy předstihl svou dobu. Byl žákem Sigmunda Freuda, ale postupně k velké Freudově nelibosti nastoupil vlastní cestu. Usiloval o léčení těžších psychopatologií psychoanalýzou, což se jeho učiteli jevilo jako nemožné. Kladl též důraz na empatii a neshodl se s Freudem (mimo jiné) na teorii traumatu, ani v otázce sexuálního zneužívání dětí. Vztah těchto dvou mužů je v publikaci rovněž zachycen. Ferencziho náhledy a metody byly ve své době natolik inovátorské, že jeho pozoruhodný Klinický deník, ač napsán v roce 1932, byl publikován z obav o přijetí až v devadesátých letech.